Podrobnosti druhu

Vláknice rozpraskaná

Pseudosperma rimosum

Jedovatá
Vláknice rozpraskaná – Pseudosperma rimosum

Foto: Sigrid Jakob · CC BY 4.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Kuželovitá až zvoncovitá okrová vláknice s paprsčitě vláknitým, často hluboce rozpukaným kloboukem.

Určovací znaky

Lupeny jsou za mlada šedavé a později hnědé; bělavý vláknitý třeň je bez prstenu a druh obsahuje muskarin.

Určovací vodítka

Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Kuželovitá až zvoncovitá okrová vláknice s paprsčitě vláknitým, často hluboce rozpukaným kloboukem. Lupeny jsou za mlada šedavé a později hnědé; bělavý vláknitý třeň je bez prstenu a druh obsahuje muskarin. Typické stanoviště: Parky, zahrady, travnatá místa, okraje lesů a cesty, často na narušené půdě.

Podrobné znaky

Klobouk
3–6 cm, zpočátku silně kuželovitý, později rozprostřený s nápadným hrbolkem; okrový až hnědý paprsčitě vláknitý povrch se na okraji typicky štěpí a praská.
Hymenofor
Lupeny jsou zpočátku světlé, někdy se zelenavým nádechem, později hnědé; ostří zůstává světlejší.
Třeň
4–8 × 0,5–1 cm, světle okrový, válcovitý a směrem k bázi lehce širší, s vláknitým povrchem.
Dužnina
Bílá a vláknitá.
Vůně
Silná a nepříjemná, typicky spermatická.
Chuť
Neochutnávat.
Výtrusný prach
Hnědý.

Rozměry

Průměr klobouku
3–6 cm
Výška třeně
4–8 cm
Tloušťka třeně
0,5–1 cm

Stanoviště

Parky, zahrady, travnatá místa, okraje lesů a cesty, často na narušené půdě.

Období růstu

květen, červen, červenec, srpen, září, říjen

Ekologie

Způsob výživy
Mykorhizní
Substrát
Půda, Lesní půda
Poznámky
Ektomykorhizní druh vázaný na různé listnaté i jehličnaté stromy; častý také na narušených půdách podél cest, silnic a v parcích.

Jak odlišit podobné druhy

Porovnejte zejména s těmito podobnými druhy: Inosperma erubescens, Inocybe geophylla, Agrocybe praecox. Posuzujte společně tvar a barvu klobouku, výtrusorodou plochu, třeň, změny dužniny a stanoviště. Jediný znak ani fotografie nestačí; pokud klíčové znaky neodpovídají popisu, nepovažujte určení za potvrzené.

Podobné druhy

Zdroje rozšířeného popisu