Podrobnosti druhu

Strmělka listomilná

Clitocybe phyllophila

Smrtelně jedovatá
Strmělka listomilná – Clitocybe phyllophila

Foto: Richard Daniel (RichardDaniel) · CC BY-SA 3.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Bělavá lesní strmělka s ojíněným kloboukem a hustými světlými lupeny; obsahuje muskarin a je nebezpečně jedovatá.

Určovací znaky

Klobouk je křídově bílý až světle šedý, zpočátku vyklenutý a později mírně vmáčklý. Lupeny jsou husté, široce přirostlé a světlé se slabým narůžovělým odstínem. Třeň je štíhlý a s věkem hnědne.

Určovací vodítka

Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Bělavá lesní strmělka s ojíněným kloboukem a hustými světlými lupeny; obsahuje muskarin a je nebezpečně jedovatá. Klobouk je křídově bílý až světle šedý, zpočátku vyklenutý a později mírně vmáčklý. Lupeny jsou husté, široce přirostlé a světlé se slabým narůžovělým odstínem. Třeň je štíhlý a s věkem hnědne. Typické stanoviště: Roste v listnatých i jehličnatých lesích, často v listovém nebo jehličnatém opadu, od léta do pozdního podzimu.

Podrobné znaky

Klobouk
Klobouk je křídově bílý až světle šedý, zpočátku vyklenutý a později mírně vmáčklý.
Hymenofor
Lupeny jsou husté, široce přirostlé a světlé se slabým narůžovělým odstínem.
Třeň
Třeň je štíhlý a s věkem hnědne.
Dužnina
Světle masově hnědá až bělavá.
Vůně
Zatuchle nasládlá až aromatická.
Výtrusný prach
Světle žlutobílý až slabě narůžovělý.

Rozměry

Průměr klobouku
5–12 cm
Výška třeně
≤ 12 cm

Stanoviště

Roste v listnatých i jehličnatých lesích, často v listovém nebo jehličnatém opadu, od léta do pozdního podzimu.

Období růstu

červenec, srpen, září, říjen, listopad

Ekologie

Způsob výživy
Saprotrofní
Substrát
Listový opad, Jehličnatý opad, Lesní půda
Poznámky
Roste v listnatých i jehličnatých lesích, často v listovém nebo jehličnatém opadu, od léta do pozdního podzimu.

Jak odlišit podobné druhy

Jedlá mechovka obecná může vypadat velmi podobně. Chybné určení může být nebezpečné, proto samotná fotografie nestačí.

Podobné druhy

Zajímavosti

Věděli jste? Druh obsahuje muskarin a v katalogu je veden jako smrtelně jedovatý; podobnost s bílými jedlými lupenatými houbami je zvlášť nebezpečná.

Zdroje rozšířeného popisu