Podrobnosti druhu
Muchomůrka šedivka
Amanita excelsa
Nutná opatrnost
Foto: Jose Angel Urquia Goitia · CC BY-SA 4.0 · Zdroj fotografie · Licence
Popis
Šedohnědá muchomůrka s bělavými až šedými zbytky vela, prstenem a hlízovitou bází.
Určovací znaky
Horní plocha prstenu bývá jemně rýhovaná a u báze chybí výrazná vakovitá pochva. Záměna s muchomůrkou tygrovanou je velmi nebezpečná.
Určovací vodítka
Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Jde o šedohnědou muchomůrku s bělavými až šedými zbytky vela, prstenem a hlízovitou bází. Horní plocha prstenu bývá jemně rýhovaná a u báze chybí výrazná vakovitá pochva. Záměna s muchomůrkou tygrovanou je velmi nebezpečná. Typické stanoviště: listnaté i jehličnaté lesy, často na mírně kyselých půdách.
Podrobné znaky
- Klobouk
- Až asi 15 cm, popelavě šedý až sazově hnědý, zpočátku polokulovitý, později rozprostřený; často se světle šedými skvrnami a hladkým okrajem.
- Hymenofor
- Lupeny jsou bílé, husté a široké, volné nebo téměř volné od třeně.
- Třeň
- Až asi 15 × 2 cm, bílý a někdy velmi dlouhý, s prstenem rýhovaným na horní straně; báze je zduřelá, bez volné vakovité pochvy.
- Dužnina
- Bílá, bez typického červenání nebo jiné výrazné změny barvy.
- Vůně
- Často připomíná syrové brambory.
- Výtrusný prach
- Bílý.
Rozměry
- Průměr klobouku
- ≤ 15 cm
- Výška třeně
- ≤ 15 cm
- Tloušťka třeně
- ≤ 2 cm
Stanoviště
V listnatých i jehličnatých lesích, často na mírně kyselých půdách.
Období růstu
červen, červenec, srpen, září, říjen
Ekologie
- Způsob výživy
- Mykorhizní
- Hostitelské stromy
- Buk (Fagus), Smrk (Picea)
- Poznámky
- Mykorhizní druh bukových a smíšených lesů, plodící od pozdního jara do pozdního podzimu.
Rozšíření
- Poznámky
- Rozšířená v evropských bukových a smíšených lesích.
Jak odlišit podobné druhy
Muchomůrka tygrovaná má často čistěji bílé zbytky vela, hladkou horní plochu prstenu a ostře ohraničené soustředné lemy u báze. Muchomůrka růžovka po poranění typicky růžoví až červená.
Podobné druhy
- Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) NEBEZPEČNÁ
Muchomůrka tygrovaná má hladkou horní plochu prstenu, čistěji bílé bradavky a ostře lemované pásy na hlízovité bázi.
- Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)
Muchomůrka růžovka po poranění typicky růžoví až vínově červená; muchomůrka šedivka ne.
Zajímavosti
Věděli jste? Rýhovaná horní plocha prstenu je důležitým znakem při srovnání s muchomůrkou tygrovanou.