Podrobnosti druhu

Muchomůrka ježohlavá

Amanita echinocephala

Jedovatá
Muchomůrka ježohlavá – Amanita echinocephala

Foto: GLJIVARSKO DRUSTVO NIS from Serbia · CC BY 2.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Velká světlá muchomůrka s nápadnými špičatými pyramidálními bradavkami na klobouku, výrazným prstenem a rozšířenou bází třeně.

Určovací znaky

Klobouk je bílý až šedookrový a pokrytý špičatými bradavkami. Lupeny jsou bílé až krémové. Statný třeň má prsten a hlízovitou bázi, někdy s prstencovitými zbytky vela.

Určovací vodítka

Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Velká světlá muchomůrka s nápadnými špičatými pyramidálními bradavkami na klobouku, výrazným prstenem a rozšířenou bází třeně. Klobouk je bílý až šedookrový a pokrytý špičatými bradavkami. Lupeny jsou bílé až krémové. Statný třeň má prsten a hlízovitou bázi, někdy s prstencovitými zbytky vela. Typické stanoviště: Mykorhizní druh teplejších lesů na vápnitých půdách; nehojný až vzácný, plodí od konce léta do podzimu.

Podrobné znaky

Klobouk
Klobouk je bílý až šedookrový a pokrytý špičatými bradavkami.
Hymenofor
Lupeny jsou bílé až krémové.
Třeň
Statný třeň má prsten a hlízovitou bázi, někdy s prstencovitými zbytky vela.
Dužnina
Bělavá a poměrně pevná, zejména ve třeni.
Vůně
Nepříjemná, někdy léčivá až nemocniční.
Výtrusný prach
Bílý.

Rozměry

Průměr klobouku
≤ 20 cm
Výška třeně
6–10 cm
Tloušťka třeně
1–3 cm

Stanoviště

Mykorhizní druh teplejších lesů na vápnitých půdách; nehojný až vzácný, plodí od konce léta do podzimu.

Období růstu

srpen, září, říjen

Ekologie

Způsob výživy
Mykorhizní
Substrát
Lesní půda
Půda
Vápenitá
Poznámky
Mykorhizní druh teplejších lesů na vápnitých půdách; nehojný až vzácný, plodí od konce léta do podzimu.

Jak odlišit podobné druhy

Jiné světlé muchomůrky mohou vypadat velmi podobně, zejména za mlada. Amanita strobiliformis má jiné, větší zbytky vela a odlišnou bázi; neúplnou plodnici není bezpečné určovat.

Podobné druhy

Zajímavosti

Věděli jste? Ostré pyramidální bradavky na klobouku může silný déšť částečně smýt.

Zdroje rozšířeného popisu