Podrobnosti druhu

Hřib modračka

Cyanoboletus pulverulentus

Podmíněně jedlá
Hřib modračka – Cyanoboletus pulverulentus

Foto: Lukas from London, England · CC BY-SA 2.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Menší hřib, který se po otlačení nebo rozkrojení téměř okamžitě intenzivně zbarvuje modře.

Určovací znaky

Póry jsou žluté, třeň žlutý až červenohnědý; velmi rychlé modrání je nápadným znakem.

Určovací vodítka

Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Menší hřib, který se po otlačení nebo rozkrojení téměř okamžitě intenzivně zbarvuje modře. Póry jsou žluté, třeň žlutý až červenohnědý; velmi rychlé modrání je nápadným znakem. Typické stanoviště: teplé listnaté a smíšené lesy, často s dubem a bukem.

Podrobné znaky

Klobouk
3–15 cm, polokulovitý až vyklenutý, tabákově hnědý až olivově šedý, za mlada sametový a později hladší.
Hymenofor
Rourky a póry jsou nažloutlé až nazelenalé a při dotyku téměř okamžitě intenzivně modrají.
Třeň
Až 10 × 2 cm, nahoře žlutý, níže načervenalý až purpurově hnědý; po dotyku okamžitě modrá a později tmavne.
Dužnina
Jasně žlutá, po rozkrojení okamžitě intenzivně modrá a později šedomodrá.
Vůně
Příjemná, někdy lehce ovocná.
Výtrusný prach
Tmavě olivový až olivově hnědý.

Rozměry

Průměr klobouku
3–15 cm
Výška třeně
≤ 10 cm
Tloušťka třeně
≤ 2 cm

Stanoviště

Teplé listnaté a smíšené lesy, často s dubem a bukem.

Období růstu

červen, červenec, srpen, září, říjen

Ekologie

Způsob výživy
Mykorhizní
Hostitelské stromy
Dub (Quercus), Buk (Fagus)
Substrát
Lesní půda
Poznámky
Mykorhizní druh teplejších listnatých a smíšených lesů, často spojený s dubem a bukem.

Jak odlišit podobné druhy

Porovnejte zejména s těmito podobnými druhy: Neoboletus luridiformis, Suillellus luridus, Hortiboletus rubellus. Posuzujte společně tvar a barvu klobouku, výtrusorodou plochu, třeň, změny dužniny a stanoviště. Jediný znak ani fotografie nestačí; pokud klíčové znaky neodpovídají popisu, nepovažujte určení za potvrzené.

Podobné druhy

Zajímavosti

Věděli jste? Druhové jméno pulverulentus znamená prášivý; nejnápadnějším terénním znakem je mimořádně rychlé modrání poraněných pletiv.

Zdroje rozšířeného popisu