Podrobnosti druhu
Václavka obecná
Armillaria mellea
Podmíněně jedlá
Foto: Tom Zucker-Scharff · CC BY 4.0 · Zdroj fotografie · Licence
Popis
Medově žlutá až nahnědlá houba rostoucí v trsech na dřevě nebo zasypaných kořenech, s prstenem na třeni.
Určovací znaky
Klobouk má jemné šupiny, lupeny jsou světlé a výtrusný prach bílý. Rod Armillaria je taxonomicky obtížný a může způsobovat zažívací potíže.
Určovací vodítka
Pro určení zkontrolujte celý trs i jednotlivé plodnice. Typický je medově žlutý až nahnědlý klobouk s jemnými šupinami, světlé lupeny, prsten na třeni a bílý výtrusný prach. Roste na živém nebo mrtvém dřevě listnáčů, často ve velkých trsech u báze stromů.
Podrobné znaky
- Klobouk
- Asi 3–10 cm, medově žlutý až hnědý, zpočátku vyklenutý, později zploštělý; povrch obvykle nese drobné tmavší šupinky.
- Hymenofor
- Lupeny jsou zpočátku světlé až bělavé, později někdy nažloutlé nebo s hnědými skvrnami.
- Třeň
- Až asi 12 × 1–2 cm, vláknitý, směrem k bázi tmavší; s nápadným trvalým prstenem, přičemž třeně v trsu bývají u báze srostlé.
- Dužnina
- Bělavá, v klobouku pevnější; třeň s věkem tuhne.
- Vůně
- Houbová, někdy poměrně výrazná.
- Výtrusný prach
- Bílý.
Rozměry
- Průměr klobouku
- 3–10 cm
- Výška třeně
- ≤ 12 cm
- Tloušťka třeně
- 1–2 cm
Stanoviště
Na živém nebo mrtvém dřevě listnáčů, často ve velkých trsech u báze stromů.
Období růstu
srpen, září, říjen, listopad
Ekologie
- Způsob výživy
- Parazitická
- Substrát
- Dřevo, Kořeny, Pařezy
- Poznámky
- Parazit a později saprotrof na kořenech, bázích kmenů, pařezech a dřevě mnoha listnatých stromů; často tvoří velké husté trsy.
Rozšíření
- Poznámky
- Rozšířená v Evropě, hlavně na stromech a dřevě v lesích, parcích a sadech.
Jak odlišit podobné druhy
Jiné václavky mohou být velmi podobné a rozlišení druhů může být obtížné. Třepenitky a opeňky se liší mimo jiné barvou výtrusného prachu a stavbou třeně; při nejistotě nepovažujte určení za potvrzené.
Podobné druhy
- Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) NEBEZPEČNÁ
Třepenitka svazčitá nemá pravý prsten, má sírově žluté až nazelenalé lupeny a tmavě purpurově hnědý výtrusný prach.
- Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) NEBEZPEČNÁ
Čepičatka jehličnanová je smrtelně jedovatá, obvykle menší a má hnědý výtrusný prach; jakékoli nejisté určení trsnatých dřevních hub je nebezpečné.
Zajímavosti
Věděli jste? Václavky mohou pod kůrou a ve dřevě vytvářet rozsáhlé myceliální struktury a patří k významným původcům kořenových hnilob.