FungiTrail

Podrobnosti druhu

Muchomůrka ryšavá

Amanita fulva

Podmíněně jedlá
Muchomůrka ryšavá – Amanita fulva

Foto: GLJIVARSKO DRUSTVO NIS from Serbia · CC BY 2.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Oranžová až červenohnědá muchomůrka s rýhovaným okrajem klobouku, bez prstenu a s bílou vakovitou pochvou.

Určovací znaky

Třeň je štíhlý a často nahnědle vláknitý; zbytky vela na klobouku jsou vzácné nebo chybějí.

Určovací vodítka

Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Oranžová až červenohnědá muchomůrka s rýhovaným okrajem klobouku, bez prstenu a s bílou vakovitou pochvou. Třeň je štíhlý a často nahnědle vláknitý; zbytky vela na klobouku jsou vzácné nebo chybějí. Typické stanoviště: Vlhké kyselé lesy, často s břízou, smrkem a borovicí, také na okrajích rašelinišť.

Podrobné znaky

Klobouk
7–11 cm, žlutohnědý až červenohnědý, uprostřed tmavší, zpočátku kuželovitě zvoncovitý, později rozprostřený; okraj výrazně rýhovaný.
Hymenofor
Lupeny jsou bílé, husté, široké a volné od třeně.
Třeň
8–11 × 0,5–1,5 cm, bílý až lehce nahnědlý, často zahnutý, bez prstenu; báze uzavřená v nahnědlé vakovité pochvě.
Dužnina
Bílá a velmi křehká.
Vůně
Nevýrazná.
Výtrusný prach
Bílý.

Rozměry

Průměr klobouku
7–11 cm
Výška třeně
8–11 cm
Tloušťka třeně
0,5–1,5 cm

Stanoviště

Vlhké kyselé lesy, často s břízou, smrkem a borovicí, také na okrajích rašelinišť.

Období růstu

červen, červenec, srpen, září, říjen

Ekologie

Způsob výživy
Mykorhizní
Hostitelské stromy
Bříza (Betula), Buk (Fagus), Dub (Quercus)
Substrát
Lesní půda
Poznámky
Ektomykorhizní druh, zvlášť častý s břízou, ale také s bukem a dubem.

Jak odlišit podobné druhy

Porovnejte zejména s těmito podobnými druhy: Amanita vaginata, Amanita crocea, Amanita phalloides. Posuzujte společně tvar a barvu klobouku, výtrusorodou plochu, třeň, změny dužniny a stanoviště. Jediný znak ani fotografie nestačí; pokud klíčové znaky neodpovídají popisu, nepovažujte určení za potvrzené.

Podobné druhy

Zdroje rozšířeného popisu

PŘIHLÁSIT Zpět do katalogu