Podrobnosti druhu

Muchomůrka jízlivá

Amanita virosa

Smrtelně jedovatá
Muchomůrka jízlivá – Amanita virosa

Foto: Cephas · CC BY-SA 4.0 · Zdroj fotografie · Licence

Popis

Celá bílá, smrtelně jedovatá muchomůrka s kuželovitým kloboukem, bílými lupeny, prstenem a vakovitou pochvou.

Určovací znaky

Klobouk může být nepravidelně kuželovitý a vlhký, třeň často vločkatý. Je nutné zachovat celou bázi.

Určovací vodítka

Plodnice je téměř celá bílá. Mladý klobouk je zvoncovitý až kuželovitý, lupeny jsou bílé a volné, prsten tenký a křehký a velká vakovitá pochva u báze třeně může být skrytá v půdě.

Podrobné znaky

Klobouk
Bílý, 8–9 cm, zpočátku téměř kulovitý, později kuželovitý až zvoncovitý, hedvábně vláknitý a často s hrbolkem.
Hymenofor
Lupeny jsou bílé, husté, široké a volné od třeně.
Třeň
8–15 cm, bílý, často šupinatý, s roztřepeným prstenem a hlízovitou bází uzavřenou ve vakovité pochvě.
Dužnina
Bílá a měkká.
Vůně
Často připomíná syrové brambory.
Výtrusný prach
Bílý.

Rozměry

Průměr klobouku
8–9 cm
Výška třeně
8–15 cm
Tloušťka třeně
0,6–1,5 cm

Stanoviště

Především ve vlhkých jehličnatých a smíšených lesích, často pod smrkem.

Období růstu

červen, červenec, srpen, září, říjen

Ekologie

Způsob výživy
Mykorhizní
Hostitelské stromy
Buk (Fagus), Smrk (Picea)
Půda
Kyselá, Vlhká

Rozšíření

Poznámky
V Evropě poměrně vzácná, roste ve vlhkých lesích na kyselých půdách.

Jak odlišit podobné druhy

Bílé pečárky mají nejprve růžové a později hnědé lupeny a nemají vakovitou pochvu. Muchomůrka jarní je také smrtelně jedovatá a velmi podobná. Vždy vyjměte a prohlédněte celou bázi.

Podobné druhy

Zajímavosti

Věděli jste? U bílých muchomůrek je nutné odkrýt celou bázi třeně, protože vakovitá pochva je důležitým znakem smrtelně jedovatých druhů.

Zdroje rozšířeného popisu