Podrobnosti druhu
Hřib sametový
Xerocomellus pruinatus
Tradičně jedlá
Foto: Björn S... · CC BY-SA 2.0 · Zdroj fotografie · Licence
.jpg){kind=link}
Popis
Tmavě hnědý sametový hřib se žlutými póry, které po otlačení zelenají, a nažloutlou dužninou, která po rozkrojení slabě modrá.
Určovací znaky
Klobouk je tmavě hnědý, jemně sametový až ojíněný a obvykle ani s věkem nepraská. Rourky a póry jsou žluté. Třeň je žlutý až načervenalý; dužnina po rozkrojení jen slabě modrá.
Určovací vodítka
Pro určení zkontrolujte celou plodnici. Tmavě hnědý sametový hřib se žlutými póry, které po otlačení zelenají, a nažloutlou dužninou, která po rozkrojení slabě modrá. Klobouk je tmavě hnědý, jemně sametový až ojíněný a obvykle ani s věkem nepraská. Rourky a póry jsou žluté. Třeň je žlutý až načervenalý; dužnina po rozkrojení jen slabě modrá. Typické stanoviště: Mykorhizně hlavně se smrkem a dalšími jehličnany, často v lesích vyšších poloh, od konce léta do pozdního podzimu.
Podrobné znaky
- Klobouk
- Klobouk je tmavě hnědý, jemně sametový a ojíněný, obvykle ani s věkem nepraská.
- Hymenofor
- Rourky a póry jsou žluté.
- Třeň
- Třeň je žlutý až načervenalý; dužnina po rozkrojení slabě modrá.
- Dužnina
- Nažloutlá, po rozkrojení obvykle slabě modrá.
- Vůně
- Příjemná a mírná.
- Výtrusný prach
- Olivově hnědý.
Rozměry
- Průměr klobouku
- ≤ 10 cm
- Výška třeně
- ≤ 8 cm
- Tloušťka třeně
- ≤ 2 cm
Stanoviště
Mykorhizně hlavně se smrkem a dalšími jehličnany, často v lesích vyšších poloh, od konce léta do pozdního podzimu.
Období růstu
srpen, září, říjen, listopad
Ekologie
- Způsob výživy
- Mykorhizní
- Hostitelské stromy
- Smrk (Picea)
- Substrát
- Lesní půda
- Poznámky
- Mykorhizně roste hlavně se smrkem a dalšími jehličnany, často v lesích vyšších poloh, od konce léta do pozdního podzimu.
Jak odlišit podobné druhy
Xerocomellus chrysenteron mívá rozpukaný klobouk s vínově červenými prasklinami. U podobných hřibů kontrolujte klobouk, póry, třeň i rozříznutou dužninu.
Podobné druhy
Zajímavosti
Věděli jste? Klobouk obvykle ani s věkem nepraská, což pomáhá odlišit druh od příbuzných s rozpukaným kloboukem.